Sv. Tarsicius
sv. TARSICIUS
Patron ministrantů
Tarsicius byl Říman, malý chlapec, který žil v době pronásledování prvotní církve. Když 
byla zajata jedna skupina křesťanů, kněží řešili, jak jim před smrtí donést alespoň sv. přijímání. Bylo jim jasné, že dospělé, kteří by se chovali podezřele, by vojáci prohledávali. Tarsícius, kterému v té době bylo asi 12 let, se nabídl, že svaté přijímání vězněným donese, vycházel z předpokladu, že malý chlapec nebude tak nápadný. Tak opravdu dostal pouzdro s Eucharistií (tzv. „bursu“) a pověsil si jí na krk pod oblečení.
byla zajata jedna skupina křesťanů, kněží řešili, jak jim před smrtí donést alespoň sv. přijímání. Bylo jim jasné, že dospělé, kteří by se chovali podezřele, by vojáci prohledávali. Tarsícius, kterému v té době bylo asi 12 let, se nabídl, že svaté přijímání vězněným donese, vycházel z předpokladu, že malý chlapec nebude tak nápadný. Tak opravdu dostal pouzdro s Eucharistií (tzv. „bursu“) a pověsil si jí na krk pod oblečení.Cestou jej zastavila skupinka vrstevníků, se kterými se znal, ale křesťané to nebyli. Zvali ho, ať si s nimi jde hrát, ale on nechtěl. Chlapci viděli, že pod oblečením něco úzkostlivě skrývá, ihned došli k názoru že je to křesťan a začali ho bít. Seběhli se k tomu další lidé, kteří se k bití nebohého Tarsícia také přidali. Uviděl to římský voják, také tajný křesťan, lidi rozehnal, že prý chlapce předá k potrestání. Místo toho jej zanesl k sobě domů a ošetřoval ho. Tarsícius mu z posledních sil předal bursu a úkol donést sv. přijímání vězněným, poté z bursy obdržel sv. přijímání on sám z rukou vojáka a zemřel. Voják pak dokončil jeho úkol.